U jednotlivých reportů RAPEX je většinou uvedeno „Dobrovolné opatření: svolání zboží od spotřebitelů“. Zajímalo nás, co si pod pojmem dobrovolnost představit.
„Za dobrovolná opatření se podle Rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2009, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému RAPEX, považují preventivní a omezující opatření, která výrobce nebo distributor přijali dobrovolně, tj. aniž by některý orgán členského státu musel zasáhnout,“ vysvětluje tiskový mluvčí MPO František Kotrba.
Jinými slovy se k průšvihu automobilka sama přizná, nahlásí ho a dobrovolně sjedná nápravu. Patří sem i dohody, které s výrobci a distributory uzavřely orgány členských států a které nemají písemnou podobu. Jejich výsledkem je rovněž preventivní nebo omezující akce související s konkrétním výrobkem.
„Vedle dobrovolných existují povinná opatření, což jsou opatření, která orgány členských států přijaly nebo se rozhodly přijmout, často ve formě správního rozhodnutí. Ty výrobce nebo distributora zavazují k provedení preventivní nebo omezující akce v souvislosti s konkrétním výrobkem,“ dodává Kotrba.
Znovu se tedy dostáváme k již zmiňované fair-play. Protože drtivá většina svolávacích akcí automobilek uvedených v seznamu RAPEX má statut dobrovolná, jedná se o krok, který učinila sama automobilka a nečekala, jestli si dozorový orgán závady všimne a zasáhne. Ty, které na takový krok v tichosti čekají, ze své vůle zpravidla nesvolávají a nebo vozy opravují potají pouze těm, kteří přijedou do autorizovaného servisu z jiného důvodu.
A to i přesto, že zákon č. 102/2001 Sb. ze dne 22. února 2001, o obecné bezpečnosti výrobků v § 5, odst. 6 uvádí: „Výrobce je povinen učinit opatření, která mu umožní být informován o bezpečnosti jím vyráběného výrobku i po jeho dodání na trh a do oběhu. Jestliže výrobce nebo distributor zjistí, že výrobek je nebezpečný, jsou povinni upozornit na tuto skutečnost spotřebitele a stáhnout nebezpečný výrobek z trhu a z oběhu.“
-RB-
Napsáno pro speciál časopisu Svět motorů – Technika 1/2017
Aktuálně 5193 svolávaček